Lukov
digitální povodňový plánB. Věcná část Charakteristika zájmového území
Obec Lukov, spadající pod ORP Zlín, je součástí okresu Zlín ve Zlínském kraji. Leží cca 9 km severovýchodně od města Zlín a cca 6,5 km severozápadně od města Slušovice. Na západě sousedí s městem Fryšták a obcí Vítová, na východě s obcí Kašava, na jihu pak turisticky významná ZOO Lešná, Velíková, Štípa a Kostelec. Leží v průměrné nadmořské výšce 316 m. Katastrální území obce Lukov má výměru 10,86 km2. V obci Lukov žije cca 1784 obyvatel. Lukov je situován jižně pod Hostýnskými vrchy, které jsou významnou zdrojnicí povodňových vod, jak ve svých tocích tak povrchových. V okolí se rozkládá několik chovných a lovných rybníků a chatová oblast. Dále se zde nachází domov pro seniory a na severu katastru zřícena středověkého hradu Lukov.
Katastrálním územím obce protéká Lukovský potok, jehož plocha činí 1,26 km2 a jeho největším přítokem je potok Rablinka, dále je to Bělovodský potok, který protéká západní částí obce Lukov a vlévá se do tzv. Bělovodských rybníků (Horní a Dolní lukovský rybník) a další menší přítoky. Dále se na toku Lukovského a Bělovodského potoka a jejích přítoků nachází na k.ú. obce Lukov 4 vodní díla (rybníky a jiné). Tyto toky a vodní díla tvoří hlavní vodní zdroje ohrožující obec Lukov povodní.
V současné době katastrální výměra obce činí 1084 ha. Obec se nachází v nadmořské výšce 316 m. n. m.
Hostýnské vrchy
Hostýnské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 291 km² a střední výšce 506 m n. m. Jsou tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny.
Velkou část katastru tvoří louky a smíšené lesy. Pozemky obce jsou kopcovitého rázu v průměrné výšce 300 m nad mořem. Díky své poloze v údolí Lukovského potoku nenajdeme v obci téměř žádnou rovinu. Území obce se svažuje k jihu směrem k Lešné a Kostelci.
Geomorfologické a geologické poměry
Dle geomorfologického členění České republiky (Demek a kol., 1987) náleží do geomorfologické provincie Západní Karpaty, subprovincie vnějších západních Karpat, kde dále spadá do oblasti Moravsko-slovenských Karpat, geomorfologického celku Vizovická vrchovina, která je na území Lukov zastoupena Zlínskou vrchovinou.
Geologický podklad území tvoří třetihomí sedimenty flyšového pásma Západních Karpat, tzv. magurský flyš. Horniny magurského flyše jsou zastoupeny na území jednotkou račanskou, která se zde vyznačuje vrstvami zlínskými a bělovežskými. Zlínské vrstvy jsou charakteristické střídáním jílovců, zčásti vápnitých, slínovců a glaukonitických pískovců. Na území Lukov jsou pak v největším zastoupení paleogenní jílovce a pískovce.
Klimatické poměry
Základní rysy podnebí zlínského regionu určuje jeho poloha v mírně vlhkém podnebném pásu, v oblasti na přechodu mezi přímořským a pevninským podnebím s převládajícím západním prouděním vzduchu v teplém pololetí a východním prouděním v chladném pololetí. Významnými klimatickými činiteli jsou nadmořská výška území (srážky a teplota vzduchu), relativní členitost georeliéfu a orientace horských hřbetů (severovýchod jihozápad, tedy napříč převládajícímu větrnému proudění.
Pro území je charakteristické dlouhé a teplé léto, průměrný počet letních dnů se pohybuje v rozmezí 4050, v červenci dosahuje průměrná teplota 67 °C, na jihozápadě až 8 °C. Přechodné období bývá poměrně krátké, s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Průměrná teplota v dubnu se pohybuje mezi 1718 °C, v říjnu je to o 10 °C méně. Mírně teplá až mírná zima trvá také krátce, ledových dnů bývá za rok v průměru do 40, počet dnů mrazových kolísá v rozmezí 110160. Průměrná lednová teplota nebývá nižší než -3 °C, na jihozápadě nižší než -2 °C. Průměrné roční úhmy srážek dosahují cca 500 mm/rok.
Opatření proti povodním
Protipovodňová opatření nejsou navrhována.